Bříza bělokorá
Bříza je štíhlý strom dorůstající do výšky cca 20 metrů. Má bílou kůru, která je příčně popraskaná a odlupuje se v příčných proužcích. Mladé větve jsou hnědé, pokryté lepkavými bradavičkami.
Čeleď
Břízovité - Betulaceae
Latinský název
Betula pendula
Lidové názvy
Březina, břest, deruzda
Popis
Bříza je štíhlý strom dorůstající do výšky cca 20 metrů. Má bílou kůru, která je příčně popraskaná a odlupuje se v příčných proužcích. Mladé větve jsou hnědé, pokryté lepkavými bradavičkami. Nejprve jsou přímé, později nápadně převislé. Listy mají deltoidní tvar s dlouhými řapíky, zašpičatělou, na okraji dvakrát pilovitou čepel. Na rubové straně jsou světle zelené s vyniklou síťovitou žilnatinou, na líci pak mají sytě zelenou barvu. Samčí i samičí květy tvoří převislé jehnědy. Plody jsou drobné, široce křídlaté nažky. Rostlina kvete od dubna do května.
Výskyt
Bříza bělokorá je hojně rozšířená po celé Evropě a Západní Sibiři od nížin až vysoko do hor. Dává přednost nevápenatým kyselým půdám a vyžaduje dostatek světla, ale jinak je velice odolná a nenáročná.
Droga
Sbírá se kůra, listy a pupeny.
Pupeny sbíráme na jaře ze starších stromů před vypučením (duben–květen). Odřezáváme je spolu s větvičkami výhradně ze stromů poražených při zimním průklestu. a sušíme ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 30 °C. Suchá poupata mají při drcení příjemnou vůni a štiplavou chuť.
Listy sbíráme na jaře před a během květu (duben, květen a červen). Trhají se buďto jednotlivě nebo se zdrhují z větví. Nikdy netrháme listy koncových větví a vždy dbáme, aby na stromě zůstal dostatek listů. Sušíme je ve stínu nebo v sušárně při teplotě 30–40 °C. Sběr je vhodný pro začátečníky, protože listy jsou velmi odolné vůči zapaření.
Kůru sbíráme brzy na jaře. Sušíme ji na slunci nebo v sušárně při teplotě do 45 °C.
Chemické složení
V listech jsou obsaženy flavonoidy, silice, třísloviny, pryskyřice, vitamín C a fytoncidně působící látky.
Účinek a použití
Listy jsou součástí čajových směsí s močopudným, dezinfekčním a potopudným účinkem. Jsou obsaženy v průmyslově vyráběných čajových směsích, které jsou pomocnými léky při chorobách močových cest a při redukční dietě. Droga nemá vedlejší účinky; důležité je, že zvýšené vylučování moče není provázeno drážděním ledvin. V lidovém léčitelství se macerát, zápar nebo případně odvar z březových listů (před použitím se musí listy rozřezat nebo rozdrobit, aby se účinné látky lépe vyluhovaly) používá jako močopudný čaj nejen při léčbě ledvinových kamenů, ale i při revmatismu a dně.
Zápar z pupenů a kůry se používá při léčení akutních a chronických ekzémů, při léčení těžce se hojících ran, odřenin kůže, při zánětech kůže s hnisavými ohnisky, při vypadávání vlasů.