Mochna nátržník

Mochna je vytrvalá a nenáročná bylina. Roste na kamenitých stráních, suchých místech a v řídkých lesích, stejně tak i na vlhkých loukách a ve výše položených pásmech.

Čeleď

Růžovité - Rosaceae

Latinský název

Potentilla erecta

Lidové názvy

Tržené koření, krevník, přetržník, galgan, nátržník

Popis

Mochna je vytrvalá bylina s krátkým válcovitým oddenkem, ze kterého každé jaro vyrůstá několik tenkých, v horní části rozvětvených lodyh. Lodyha je vysoká 10-30 cm, je vzpřímená nebo vystoupavá. Přízemní listy jsou trojčetné, složené do přízemní růžice, která v době květu odumírá. Stonkové listy jsou přisedlé nebo krátce řapíkaté, trojčetné, ale s velkými palisty vypadají pětičetně. Květy rostou jednotlivě, jsou malé, dlouze stopkaté a vyrůstají z úžlabí listů. Kalich je čtyřčetný , koruna zlatožlutá s mnohými tyčinkami. Plody jsou drobné nažky. Rostlina kvete od května do září.

Výskyt

Mochna je nenáročná rostlina. Roste na kamenitých stráních, suchých místech a v řídkých lesích, stejně tak i na vlhkých loukách a ve výše položených pásmech. Má ráda křemičité půdy.

Droga

Kořen (oddenek) mochny. Oddenky vykopáváme na podzim (říjen)nebo brzy na jaře (březen) ze dvou až tříletých rostlin. Oddenek musí být válcovitý, tvrdý, nerovnoměrně drsný s mnohými jamkami, které zůstaly po opadání tenkých kořínků. Dosahuje délky 40-50 mm a tloušťky 10-30 mm, v horní části je rozšířený. Po vykopání oddenky očistíme od malých kořínků, umyjeme je a sušíme ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 45 °C. Vysušená droga má štiplavě hořkou chuť, zvenčí je tmavě hnědá, uvnitř načervenalá a nevoní. Uskladňuje se na stinném, vzdušném a suchém místě.

Chemické složení

Oddenek mochny obsahuje do 30 % tříslovin. Dále obsahuje glykosidy tormentol a tormentilin, živice, silice aj.

Účinek a použití

Droga a přípravky z ní účinkují adstringentně, protizánětlivě a zastavují krvácení. Předepisují se při zánětlivých onemocněních trávicícho ústrojí – akutních a chronických gastritidách a kolitidách, žaludeční achylii (nedostatek žaludečních sťáv), žaludečních vředech, enteritidě, průjmech, dyspepsii, dyzenterii (úplavici), zánětlivých procesech v ústní dutině – stomatitidě, faryngitidě, gingivitidě a aftech. Pro její dobrý účinek při zastavování krvácení se používá při krváceních různého charakteru – při vykašlávání krve (při tuberkuloze), silné menstruaci aj. Zevně se používá při popáleninách, mokrých ekzémech, popraskané kůži rukou, nohou nebo úst aj.

V lidovém léčitelství se doporučuje i při bílém výtoku, cukrovce, malárii, bolení hlavy, žloutence, onemocněních jater, angíně pectoris, močení krve, dně, revmatizmu aj.

Předchozí stránka: Medvědice lékařská
Další stránka: Ostropestřec mariánský