Zeměžluč hořká
Zeměžluč hořká je jednoletá nebo dvouletá bylina. Zeměžluč roste na sušších stanovištích, na loukách, kamenitých travnatých stráních, podél křovin, na travnatých kopcích, pasekách, někdy i na polích, mezích apod.
Čeleď
Hořcovité - Gentianaceae
Latinský název
Centaurium erytraea
Lidové názvy
Tisícizlaté koření, cintorie, kyřice, chlístník, hořká bylina
Popis
Zeměžluč hořká je jednoletá nebo dvouletá bylina. V prvním roce se při dvouletých rostlinách vytváří pouze přízemní listová růžice. Lodyha je rýhovaná a dosahuje výšky 0,3-0,4 metrů, je holá a rozvětvená jen v horní části. Listy přízemní růžice jsou podlouhlé až vejčité a lodyžní jsou vstřícné, podlouhle kopinaté a špičaté. Květy jsou drobné, vícečetné, růžovo červené a nacházejí se na vrcholu lodyhy ve vidlicovitých soukvětích. Mají pětizubý kalich a pětidílnou korunu s dlouhou trubkou. Tyčinek je pět se spirálovitě zatočenými prašníky. Plod je úzce válcovitá tobolka s velkým počtem drobných semen. Zeměžluč kvete v červenci a v srpnu.
Výskyt
Zeměžluč roste na sušších stanovištích, na loukách, kamenitých travnatých stráních, podél křovin, na travnatých kopcích, pasekách, někdy i na polích, mezích apod.
Droga
Nať zeměžluče. Nadzemní část rostliny se sbírá začátkem květu (červenec-srpen). Nať se odřezává 40 cm od vrcholu lodyhy. Suší se ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 40 °C. Vysušená droga je zelená s červeným květem, je hořká a nevoní. Uskladňuje se na stinném, suchém a vzdušném místě. Může mít vlhkost maximálně 12 %.
Chemické složení
Nať zeměžluče obsahuje glykosidní hořčiny, menší množství silice, tříslovin a stopy dalších látek.
Účinek a použití
Glykosidní hořčiny obsažené v droze zvyšují chuť do jídla, podporují trávení, peristaltiku a vylučovací činnost trávicího ústrojí, působí i jako posilňující prostředek při těžkých onemocněních, chronické atrofické gastritidě a některých formách anemie. Droga má dobrý účinek i proti hlístům.
Lidové léčitelství doporučuje čaj z natě zeměžluče při bolestech a zvýšeném obsahu žaludečních kyselin, žaludečním kataru, zácpě, nadýmání, tuberkulóze střev, krvácení střev, žloutence, nepravidelné a nedostatečné menstruaci, výtoku, malárii, hemoroidech, epilepsii, při očních slabostech, vodnatelnosti, bolestech jater, sleziny a žlučníku, cukrovce aj. Zevně se používá při kožních vyrážkách a špatně se hojících ranách.