Kopřiva dvoudomá

Kopřiva je vytrvalá bylina rozšířena jako vytrvalý plevel téměř po celém světě.

Čeleď

Kopřivovité - Urticaceae

Latinský název

Urtica dioica

Lidové názvy

Žahavka, žíhavka, žihlava, prhlinka, velká kopřiva

Popis

Kopřiva je vytrvalá bylina se vzpřímenou, čtyřhrannou lodyhou, vysokou do 2 metrů a rozvětveným kořenem. Listy jsou tmavě zelené, vstřícné, vejčité, hrubě pilovité s malými kopinatými palisty. Květy jsou drobné, zelené vyrůstají z úžlabí horních listů. Samičí květenství jsou dlouhá a převislá se svrchním jednopouzdrovým semeníkem, samčí přímá s kratšími větvemi. Plod je vejčitá nažka. Celá rostlina je pokryta žahavými chlupy. Kopřiva kvete od června do září.

Výskyt

Kopřiva je rozšířena jako vytrvalý plevel téměř po celém světě. Na jejím současném rozšíření u nás má největší podíl celkové znečištění vod splachy z nadměrně hnojených polí. Kopřivu lze považovat za velice spolehlivý indikátor vyššího obsahu dusíku v půdě (stejně jako např. bez černý), případně dřívějšího zemědělského osídlení. Dnes se nejhojněji vyskytuje na loukách, pasekách, na okrajích komunikací a potoků, v lužních lesích, na mezích, rumištích, v křovinách, příkopech apod.

Droga

List a kořen kopřivy. Listy kopřivy sbíráme v době květu (červen-září). Kopřivu zkosíme a potom z ní sbíráme dobře rozvinuté listy, které trháme v rukavicích, anebo až zvadnou. Suší se ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 50 °C. Kořeny vykopáváme brzy na jaře (březen) anebo na podzim (listopad). Dobře očištěné kořeny sušíme na slunci, ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 50 °C. Vysušené listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší a jsou bez vůně, chuti i zápachu. Kořeny jsou světle zelené, bez vůně, chuti a zápachu. Uskladňují se na suchém a stinném místě.

Chemické složení

Listy kopřivy obsahují vitamíny K a B2, glykosid urcitrín, třísloviny, bílkoviny, kyselinu mravenčí, kyselinu askorbovou, kyselinu pantotenovou, karotenoidy, histamin, karoten, chlorofyl (3 %), xantofyl.

Účinek a použití

Droga působí hemostipticky (zastavuje krvácení) pří krvácení z dělohy nebo hemoroidů, při chronických varikózních vředech (vnější použití), při krvácení z nosu, vykašlávání krve, při dlouhotrvající a silné menstruaci. Zvyšuje tonus (napětí) dělohy, střev a cév a účinkuje blahodárně při zácpě, arterioskleróze, trávicích těžkostech, žaludečních a střevních bolestech. Zlepšuje základní látkovou výměnu a má dobrý účinek při cukrovce, žloutence, onemocněních jater a žlučníku, při poruchách menstruačního cyklu, klimakteriu, snížené laktaci a akné. Vysoký obsah vitamínů, hemoglobinu a erytrocytů (červených krvinek) zvyšuje účinnost drogy při anemiích (chudokrevnosti) a hypovitaminózách. Kromě toho má droga antirevmatický účinek při bolestech kloubů. Stimuluje dýchání při astmatu. Odvar z kopřivy zlepšuje činnost srdečního svalu, stimuluje granulaci a epitelizaci ran, zrychluje srážení krve.

V lidovém léčitelství se revmatizmus léčí „šleháním“ čerstvou kopřivou. Listy a kořeny se používají proti šedivění a vypadávání vlasů ve formě odvaru (vnitřní použití) anebo odvaru ve směsi s octem (vnější použití) na umývání a masírování. Listy a kořeny vyluhované v olivovém oleji se používají na léčbu ran a popálenin.

Předchozí stránka: Kontryhel obecný
Další stránka: Kozlík lékařský