Lípa malolistá a velkolistá
Lípy jsou stromy vysoké 20-30 metrů s košatou korunou. Oba druhy se běžně kříží. Lípy rostou v přírodě na mírně vlhkých půdách, ve smíšených listnatých lesích, mohou růst i kolem cest anebo na kamenitých stráních jako křovinné porosty.
Čeleď
Lípovité - Tiliaceae
Latinský název
Tilia cordata a Tilia platyphyllos
Popis
Lípy jsou stromy vysoké 20-30 metrů s košatou korunou. Listy jsou střídavé, na dlouhých stopkách, nepravidelně srdcovité, na okraji jemně zubaté až pilovité. Listy lípy malolisté jsou na líci tmavě zelené a na rubu namodrale zelené se žlutočervenými chloupky. Listy lípy velkolisté mají na rubu bělavé chloupky. Květy jsou uspořádané do vidlic. Jejich stopka je asi do poloviny srostlá s velkým kožovitým, lysým podpůrným listenem žlutozelené barvy. Květní vidlice malolisté lípy se skládají obvykle z 5-7 květů a velkolisté lípy z 2-6 květů. Květy malolisté lípy jsou nažloutle bílé a velkolisté světle žluté. Kalich obou druhů je pětipočetný, koruna není srostlá. Plod je tvrdá nažka, klíčící až druhým rokem a rozšiřovaná větrem s celým plodenstvím. Lípa malolistá kvete v červnu a červenci před lípou velkolistou.
Výskyt
Oba druhy se běžně kříží, takže jednoznačné určení druhu je často nemožné, zejména v novějších výsadbách. Důležité ovšem je odlišit tyto křížence, někdy hromadně označované jako lípa evropská nebo obecná, od jiných, dnes velice často vysazovaných druhů.
Lípy rostou v přírodě na mírně vlhkých půdách, ve smíšených listnatých lesích, mohou růst i kolem cest anebo na kamenitých stráních jako křovinné porosty. Lípy se mohou vysazovat i jako parkové stromy, případně do alejí.
Droga
Květ lípy. Lipové květy sbíráme s listenem nebo bez v době květu (červen-červenec). Nejdřív kvete lípa malolistá. Při sběru je třeba dávat pozor, aby se květy nepomačkaly a neposlepovaly, protože se mohou zapařit a při sušení pak ztmavnout. Suší se ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 45 °C. Droga je vysušená, když se při ohnutí lámou květní stopky. Po vysušení se droga musí chránit před přímým slunečním světlem, v opačném případě zbělá. Suché květy jsou světle žluté se žlutozeleným listenem, příjemně voní a mají sladce hořkou chuť. Droga se uskladňuje na stinném, vzdušném a suchém místě a může mít vlhkost maximálně 13 %. Nesmí obsahovat příměsi jiných druhů lip, které poznáme podle ochlupených listenů a výrazněji zbarvených nitek tyčinek.
Chemické složení
Lipový květ obsahuje éterický olej (0,04-0,1 %), kterého hlavní složkou je farnesol, slizovité látky (v listenu), třísloviny, flavonoidy, tilirozid (s potopudným účinkem), saponiny, sacharidy, vitamin C aj.
Účinek a použití
Hlavní účinek lipového květu je potopudný, snižuje teplotu a diureticky účinkuje při chřipce, bronchitidě, angíně, zápalu plic, zánětech ledvin a močového měchýře, uretritidě. Předepisuje se i jako protizánětlivý prostředek při zánětech dýchacích cest, funkčních onemocněních žaludku a střev. Zjištěný je i utišující a spazmolytický účinek.
V lidovém léčitelství se používá na koupele při neurózách a na kloktání krku a ústní dutiny.