Brusinka obecná

Brusinka je stálezelený nízký (10-20cm) a hustě větvený keřík. Má plazivé, až 70cm dlouhé výhonky, ze kterých vyrůstají vzpřímené olistěné stonky. Listy jsou silné kožovité, krátce řapíkaté, shora lesklé a tmavě zelené barvy.

Čeleď

Vřesovcovité - Ericaceae

Latinský název

Rhodococcus vitis-ideae

Lidové názvy

Červené borůvky, bruslinky, kaliny, kyselinky

Popis

Brusinka je stálezelený nízký (10–20 cm) a hustě větvený keřík. Má plazivé, až 70 cm dlouhé výhonky, ze kterých vyrůstají vzpřímené olistěné stonky. Listy jsou silné kožovité, krátce řapíkaté, shora lesklé a tmavě zelené barvy, spodní strana je matná, s hnědavými tečkami. Květy rostou v hustých převislých hroznech, mají zvonkovitou korunu bílé nebo narůžovělé barvy a slabě voní. Plody jsou jasně červené, lesklé kulaté bobule. Jejich dužnina je moučnatá, nahořklá, s obsahem drobných semen. Brusinka kvete od konce května do července.

Výskyt

Brusinka je rozšířena po celé chladnější a mírné části Evropy, Asie a Severní Ameriky, zejména v pásmu tajgy. Na sever zasahuje až za polární kruh do oblasti tundry, roste i v Grónsku a Japonsku. Je velice nenáročná a vyskytuje se na sušších písčitých půdách i na rašeliništích, od nížin až vysoko do hor. Nesnáší však vápenné substráty a dává přednost silněji kyselým půdám. U nás se s ní nejčastěji setkáme v suchých borových lesích a na horských stráních.

Droga

Pro léčebné účely se sbírají listy – poskytují drogu Folium vitis ideae. Listy se sbírají z neplodících letorostů od června do srpna a rychle se suší ve slabé vrstvě ve stínu. Při sušení umělým teplem nesmí teplota překročit 40 °C. Usušené listy si musí uchovat původní zbarvení, jsou bez pachu a mají hořkou, mírně svíravou chuť.

Chemické složení

Droga obsahuje především fenolický glykosid arbutin, dále jsou zde zastoupeny jeho estery, volný hydrochinon, třísloviny, flavonoidy, flavonové glykosidy, organické kyseliny a malé množství vitamínu C.

Účinek a použití

V lidovém léčitelství se list používá jako složka čajových směsí s močopudným a dezinfekčním účinkem. Při zánětech močového měchýře a močových cest se používá odvar z 10 g řezané drogy na půl litru vody denně. K zamezení nadměrného vyluhování tříslovin je vhodné drogu nejprve nechat určitou dobu ve studené vodě a pak jen krátce povařit a zcedit.

Používá se tako jako mírný prostředek při průjmech (odvar) a podobně jako borůvkové listy se někdy používá jako součást pomocných čajovin při léčbě cukrovky a při onemocnění žlučníku.

Plody jsou velmi oblíbené ovoce, používané hlavně ke kompotování. Dozrávají od července do září. Obsahují podobné látky jako listy, ale mají navíc větší množství cukrů, barviv a vitamínu C Také obsahují značně vysoké množství kyseliny šťavelové, takže nejsou vhodné při ledvinové dietě.

Vzácně u nás roste (hlavně na rašeliništích a vrchovištích) drobný stále zelený polokeřík – klikva bahenní, lidově známá jako mechová brusinka. Má růžové květy, plody podobné brusinkovým, ale větší (až 15mm v průměru). Připravuje se z nich velice chutný kompot charakteristické svíravě nahořklé chuti. K nám se dováží z Ruska a Finska, kde dosud roste v hojném množství. Slouží jako vhodná a na vitamín C bohatá náhrada brusinkového kompotu