Fenykl obecný

Čeleď

Miříkovité - Apiaceae

Latinský název

Foeniculum vulgare

Lidové názvy

Vlašský kopr, sladký kopr, římský kopr

Popis

Fenykl je vytrvalá bylina vysoká až 2 metry. Lodyha je větvená a olistěná, modrozelená, uvnitř dřeňová. Má střídavé a mnohonásobně dělené listy s dlouhými listovými pochvami, rozdělené až v niťové úkrojky. Květy jsou žluté, uspořádané do velkých složených okolíků, kterým chybí obaly. Plod je pětižeberní, až 1 cm dlouhá dvojnažka hnědožluté až hnědozelené barvy. Kvete od července do září.

Výskyt

Fenykl se odedávna pěstuje nejen jako léčivá, ale i kořenná zelenina téměř na celém světě v řadě vyšlechtěných odrůd a forem. Pro farmaceutické účely se jako nejhodnotnější pěstuje varieta vulgare s menšími tmavými plody, zato však s vysokým obsahem silice. Odrůdy se světlejšími velkými plody jsou sladší, ale mají menší obsah silice a používají se jako koření. U nás se někdy pěstuje v zahradách, na jižní Moravě ho však můžeme vidět i v polních kulturách. Má charakteristickou vůni. Vyžaduje hluboké, nejlépe vápenité půdy teplých chráněných poloh, kde často i zplaňuje.

Droga

Plod fenyklu. Nadzemní část rostliny sečeme před dozrátím plodů (srpen–září), aby se zabránilo předčasnému vypadávání semen. Posečené rostliny vyvážeme do snopů, necháme je dozrát a potom je vyčistíme na sítech. Vysušené plody jsou zelenohnědé, příjemně voní a mají nasládlou, slabě štiplavou chuť. Skladují se na stinném, vzdušném a suchém místě. Droga může mít vlhkost max. 12 %.

Chemické složení

Hlavní složkou plodů je bezbarvá nebo nažloutlá silice (3–6 %), v níž je 60 % anetholu. Další složky jsou fenchon, fenikulin, mastné oleje, bílkoviny, cukr a sliz.

Účinek a použití

Droga se používá především při nadýmání, poruchách trávení a chorobách dýchacích cest. Uvolňuje křeče hladkého svalstva a uvolňuje hleny, podporuje činnost střev. V lidovém léčitelství se používá jako prostředek podporující tvorbu mléka a všeobecně jako přísada upravující vůni a chuť léčivých přípravků.