Šalvěj lékařská

Šalvěj je vytrvalý polokeř. Šalvěj se pěstuje na teplých slunných místech, nejlépe na vápencových půdách.

Čeleď

Hluchavkovité - Lamiaceae

Latinský název

Salvia officinalis

Lidové názvy

Babské ucho, koníčky, smrtky

Popis

Šalvěj je vytrvalý polokeř s rozvětvenými, naspodu zdřevnatělými a v horní části bylinnými, čtyřhrannými a chlupatými lodyhami. Dosahuje výšky do 1 metru. Listy jsou vstřícné, podlouhlé nebo kopinaté, vespod zúžené, tupě zubaté s dvěma malými palisty a se síťovitou žilnatinou. Mladší listy jsou šedě plstnaté, straší jsou zelené. Květy jsou velké, modrofialové s 30 mm korunou, 6-12 květů se nachází na vrcholu stonku. Kalich je trubkovitě zvonkovitý, dvojpyský. Horní pysk koruny je téměř rovný, dolní je trojdílný. Tyčinky jsou 2. Plod tvoří 4 tvrdky, které se při dozrání rozpadají. Celá rostlina specificky voní a kvete od června do července.

Výskyt

Šalvěj se pěstuje na teplých slunných místech, nejlépe na vápencových půdách. Pěstuje se v různých formách a množí se buď ze semen vysetých časně zjara (březen) do pařeniště, kde se předpěstují semenáčky, které se později přesazují, nebo dělením trsů či řízků, které dobře zakořeňují.

Droga

List šalvěje. Listy sbíráme před rozkvětem květů. Suší se ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 40 °C: Pokud se listy používají pro získání silice, sbíráme je v době plného květu (červen-červenec). Nejvyšší množství silice obsahují dvou až šestileté rostliny. Droga je světle zelená, příjemně voní a je štiplavě hořká. Uskladňuje se na stinném, vzdušném a suchém místě.

Chemické složení

Listy obsahují silice (1-2,5 %), saponiny, třísloviny – katechin (3-8 %), glykosidy, hořčiny, živičnaté látky (5-6 %), vosky, aminokyseliny, vitamin C, karoten, fytoncidy, terpeny aj.

Účinek a použití

Droga a přípravky z ní zeslabují vylučovací funkce – snižují exkreci (vylučování) potních žláz a používají se při nočním pocení nemocných s tuberkulózou, jako i při pocení způsobeném vegetativními poruchami a klimakteriem. Snižují též laktaci kojících matek. Působí protizánětlivě při akutních a chronických onemocněních trávicího traktu (kolitida, gastritida, vředy nadýmání, průjem), žlučových cest a jater, přim ledvinných a močových kamenech. Šalvěj lékařská se používá jako kloktadlo při angíně a zánětech ústní dutiny, při bronchitidě ve formě inhalací silice ze šťávy šalvěje lékařské, při vykašlávání krve, při hemoroidech, dlouhotrvající menstruaci a ve formě obkladů při špatně se hojících ranách a ekzémech.