Čekanka obecná
Čekanka je vytrvalá bylina vysoká 0,3–1,2 metrů. Má rozvětvený stonek pokrytý chloupky. Přízemní listy tvoří tvoří přízemní růžici, spodní lodyžní listy jsou podobné přízemním, ale jsou přisedlé, horní lodyžní listy jsou podlouhlé až kopinaté.
Čeleď
Hvězdnicovité - Asteraceae
Latinský název
Cichorium intybus
Lidové názvy
Pocestník, cikorka, hanička, německá káva, koření sv. Petra
Popis
Čekanka je vytrvalá bylina vysoká 0,3–1,2 metrů. Má rozvětvený stonek pokrytý chloupky. Přízemní listy tvoří tvoří přízemní růžici, spodní lodyžní listy jsou podobné přízemním, ale jsou přisedlé, horní lodyžní listy jsou podlouhlé až kopinaté, zubaté až celokrajné. Květy mají blankytně modrou barvu, vyskytují se ale také rostliny bíle nebo růžově kvetoucí. Jednotlivé úbory květů mají až 4 cm v průměru. Plody jsou vejčité, rýhovné nažky se šupinatou chocholkou. Rostlina kvete od července do září.
Výskyt
Čekanka se vyskytuje témeř v celé Evropě, severní Africe a západní Asii. Jako pěstovaná rostlina byla zavlečena na Sibiř, do východní Asie, Severní a Jižní Ameriky, jižní Afriky a dokonce až do Austrálie a na Nový Zéland. Planá forma roste hojně podél cest, na pastvinách, sušších loukách, mezích, u příkopů, na úhorech a rumištích, často i na značně suchých půdách od nížin do podhůří. Nejvíce se pěstuje v západní Evropě. Forma foliosum poskytuje etiolované pupeny, známé jako "čekankové puky", z nichž se připravuje salát, zatímco forma radicosum poskytuje kořeny, z nichž se získává kávová náhražka, známá jako cikorka.
Droga
Pro farmaceutické účely se sbírá především kořen a nať planě rostoucích rostlin. Nadzemní část rostliny sbíráme v době květu (červenec–září) a kořeny vyrýváme na podzim (říjen). Suší se ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 40 °C. Suchá nať je světle zelená až šedozelená, kořeny jsou zvenčí šedohnědé, zevnitř bílé nebo nažloutlé.
Chemické složení
Kořeny obsahují inulín (40–60%), glykozid intibín, levulózu, bílkovinné látky, fruktózu, pentózu, cholin; živice, hořké třísloviny, olej, enzymy aj. Květy obsahují glykozid cichorín, listy obsahují inulín a mléčnou šťávu aj.
Účinek a použití
Droga a přípravky z ní dobře účinkují při akutní a chronické gastritidě, při nechutenství (kořen zvyšuje chuť do jídla a zlepšuje trávení). Má také slabý čístící a močopudný účinek při ledvinných a žlučníkových kamenech. Předpokládá se, že celkově zlepšuje látkovou výměnu. Používá se jako změkčující prostředek při angíně a zánětech horních cest dýchacích, také jako prostředek na zklidnění nervové soustavy. Zesiluje srdeční činnost. Zevně se používá k obkladům při kožních zánětech a vyrážkách.
V lidovém léčitelství se droga doporučuje při žaludečních vředech, při onemocnění jater a žlučníku, žloutence, malárii, při tasemnici a roupech u dětí, při bolestech sleziny, při obtížích při močení aj.