Růže šípková

Růže šípková je keř s dlouhými, rovnými nebo zahnutými větvemi. Růže je nenáročná na stanoviště. Roste na svazích, při cestách, na mezích, tvoří součást křovinných porostů na skalnatých stráních na okrajích lesů až do výšky 1 000 metrů nad mořem.

Čeleď

Růžovité - Rosaceae

Latinský název

Rosa canina

Lidové názvy

Šípek, planá růže, divoká růže, trnová růže

Popis

Růže šípková je keř s dlouhými, rovnými nebo zahnutými větvemi dosahujícími délky až 4 metry. Větve jsou pokryté mnohými tvrdými, pichlavými trny. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, složené z pěti až sedmi vejčitých a pilovitých lístků, které jsou na rubu na střední žíle ochlupené a s palisty srostlými s řapíkem. Květy jsou většinou jednotlivé nebo je jich seskupeno několik na vrcholcích stonků. Jsou růžové, zřídkakdy bílé. Koruna i kalich jsou pětidílné, kalich je neopadavý a tyčinek je mnoho. Plod je masitý, světle červený, uvnitř plný štětinových chloupků s mnohými žlutými a tvrdými nažkami. Rostlina kvete v květnu až červnu.

Výskyt

Růže je nenáročná na stanoviště. Roste na svazích, při cestách, na mezích, tvoří součást křovinných porostů na skalnatých stráních na okrajích lesů až do výšky 1 000 metrů nad mořem.

Droga

Plod růže. Plody růže šípkové sbíráme několik dní před jejich plnou zralostí, když se zbarví do světle červena a jsou ještě tvrdé (září-říjen). Suší se rychle v sušárně při teplotě do 100 °C. Takto se uchová obsah vitaminu C a odstraní se nepříjemný vliv enzymů. Plody můžeme sušit i ve stínu, ale tímto způsobem se ničí část vitaminu C. Vysušená droga je oranžovo červená nebo světle červená, kysele trpká , nevoní a nezapáchá. Uskladňuje se na stinném, suchém a vzdušném místě.

Chemické složení

Plody růže šípkové obsahují třísloviny (2-3 %), invertní cukr (10-14 %), sacharózu (2,5 %), pektin (11 %), kyselinu citronovou a jablečnou, stopy vanilinu, silice, flavonoidy, kyselinu nikotinovou, vitamin C (0,5 %), vitaminy B, vitamin K, karoten, fosfor, vápník, draslík, hořčík aj.

Účinek a použití

Pro bohaté složení vitaminů a flavonoidů mají plody růže šípkové různorodé účinky. Mají močopudný účinek, zastavují krvácení a také mají stahující účinek. Snižují hladinu cholesterolu v krvi, zpomalují ukládání ateromatózních látek v cévách. Obsah vitaminu C (flavonoidy) snižuje lámavost kapilár, zlepšuje využití kyseliny askorbové organizmem, vitamin K se zúčastňuje vytváření protrombinu a má vliv na normální srážlivost krve. Jiné vitaminy obsažené v droze plní důležité fyziologické funkce. Droga příznivě účinkuje při avitaminóze a také jako povzbuzující prostředek v rekonvalescenčním období. Používá se při blokování tekutin v organizmu, písku a kamenech v močovém měchýři, žlučníkových kamenech, ateroskleróze, jako prostředek zvyšující odolnost organizmu na lokální nebo celkové infekce a intoxikace (spála, záškrt, pneumonie, černý kašel aj.), při špatně se hojících ranách, pro zlepšení srůstu kostí po zlomeninách, při snížené vylučovací schopnosti žaludku aj.

V lidovém léčitelství se šípky doporučují (šípková moučka – jedna čajová lžička po jídle) při cukrovce, černém kašli, těžkostech při močení, únavě, úplavici, vykašlávání krve, silné menstruaci, hemoroidech, při slzení očí (umývání odvarem) aj.