Ostropestřec mariánský

Ostropestřec je jednoletá až dvouletá bylina. Původně se vyskytoval od Kanárských ostrovů na západě, přes Středomoří do Malé a Přední Asie. Pěstuje se však ve všech světadílech, i u nás a mnohde i zplaňuje.

Čeleď

Hvězdnicovité - Asteraceae

Latinský název

Silybum marianum

Lidové názvy

Bodlák opilců, bejlí panny Marie, bodlák ostrý, bodlák pestrý, kardus Marie, kotlačka, ostropes, podstřel, volčec

Popis

Ostropestřec je jednoletá až dvouletá, 30 až 200 cm vysoká bylina. Z kořene vyrůstá přímá, dole hustě, nahoře řidčeji olistěná lodyha. Listy jsou střídavé, přisedlé, ostře zoubkované a mají na okrajích pichlavé ostny. Jsou bíle mramorované. Úbory jsou jednotlivé, dlouze stopkaté , ostnaté a hákovitě zahnuté. Květy jsou trubkovité a mají světle až tmavě červenofialovou barvu. Plodem je nažka s bělavým chmýrem. Kvete od června do září.

Výskyt

Původně se vyskytoval od Kanárských ostrovů na západě, přes Středomoří do Malé a Přední Asie. Pěstuje se však ve všech světadílech, i u nás a mnohde i zplaňuje (převážně v blízkosti zahrad, kompostů, podél cest).

Je to suchomilná rostlina, proto se doporučuje pěstovat ji v teplejších slunečních, ne však suchých oblastech, chráněných před větrem. Půda by měla být kvalitní, bohatá na vápník.

Pro mléčně bílé pruhy na listech byl ostropestřec nazýván mariánským bodlákem – podle legendy na jeho listy spadlo několik kapek mléka, když Panna Marie kojila jezulátko.

Droga

Plod ostropestřce. Krátce před dozráním se odříznou celé úbory a nechají se dozrát na suchém a vzdušném místě. Následně se plody z úborů vymlátí a zbaví chmýru. Droga je bez pachu a má mírně nahořklou chuť.

Chemické složení

Obsahuje flavonolignany silybin, silydianin a silychristin, kterým se souhrnně říká silymarin. Dále jsou v plodech přítomny bílkoviny (asi 27 %), jedlý olej (okolo 30 %) složený z kyseliny linolové, olejové a nenasycených mastných kyselin, biogenní aminy tyramin a histamin, aminokyseliny, cukry aj.

Účinek a použití

Silymarin se váže na membrány jaterních buněk a zabraňuje tak vniknutí toxických látek do jaterní tkáně. Vedle toho také podporuje regeneraci poškozených jaterních buněk, zvyšuje vylučování žluči do střev, posiluje imunitní systém a působí jako dosti silný antioxidant. Plody ostropestřce jsou doporučovány při poruchách trávení, při poškození jaterní tkáně jedovatými látkami, jako podpůrná léčba chronických jaterních onemocnění a jaterní cirhóze a při žlučníkových potížích a nechutenství.

Předchozí stránka: Mochna nátržník
Další stránka: Ostružiník maliník - Maliník obecný