Řepík lékařský

Řepík je trvalá bylina. Řepík roste zejména na vápencových půdách, v křovinách, na loukách, pasekách, v řídkých lesích, na okrajích cest apod.

Čeleď

Růžovité - Rosaceae

Latinský název

Agrimonia eupatoria

Lidové názvy

Řepíček, útrobník, konopěnec

Popis

Řepík je trvalá bylina se vzpřímenou, chlupatou lodyhou vysokou do 1 metru. Listy jsou přetrhovaně lichozpeřené, zubaté, na rubu šedé a chlupaté. Květy jsou oboupohlavní, drobné, žluté, složené do dlouhých, klasovitých soukvětí. Kalich a koruna jsou pětidílné a mají pět až dvacet tyčinek a dva semeníky. Plod je lepkavá, rýhovaná, kulatá a dvojsemenná nažka. Čerstvá droga nepříjemně zapáchá. Rostlina kvete od července do září.

Výskyt

Řepík roste zejména na vápencových půdách, v křovinách, na loukách, pasekách, v řídkých lesích, na okrajích cest apod.

Droga

Nať řepíku. Celou nadzemní část rostliny bez hrubých zdřevnatělých částí sbíráme v době květu (červenec-září). Suší se ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 40 °C. Vysušená droga má štiplavou chuť. Uskladňuje se na stinném, suchém a vzdušném místě, protože je náchylná na zapaření.

Chemické složení

Droga obsahuje 0,2 % silice, třísloviny, flavonoidy, hořčiny, kyselinu křemičitou (do 12 %), vitaminy P(nikotinamid), vitamin C, organické kyseliny a stopy manganu aj.

Účinek a použití

Droga reguluje funkci jater a žlučníku a doporučuje se jako doplňující léčba při hepatitidě (žloutence), dyskinéze žlučových cest, žlučových kamenech, chronické cholecystitidě (zánětu žlučníku). Kromě toho má stahující, potopudný a diuretický účinek a nachází uplatnění při gastritidě se sníženou kyselostí, při enterokolitidě se sklonem k průjmům, při ledvinných kamenech, otocích, onemocněních sliznice (stomatitidě, gingivitidě, tonzilitidě, faryngitidě a laryngitidě). Jako prostředek na vnější použití se předepisuje při onemocněních pojivových tkání a jako obklad na rány.

V lidovém léčitelství se doporučuje při plicní a kožní tuberkulóze, při vykašlávání krve, hemoroidech, dně, akné, srdečních slabostech, při nočním pomočování, při výskytu písku v ledvinách a močovém měchýři, při rýmě, zánětech ústní sliznice, používá se též na koupele namožených noh apod.